Studia:

2004 - 2010
Ph.D. - doktorandské studium na Akademie výtvarných umění prof.M.Knižák, projekt - www.dys.cz
“Slabikář a Testy pro dyslektiky-obrazový a zvukový”,
Praha, CZ

1997 - 2003
Akademie výtvarných umění (AVU), ateliér
monumentální tvorby,prof. Aleš Veselý, Praha, CZ

2003
Ecole Nationale Supérieure des Beaux Arts, Paříž, FR

2000
Technikon Natal, Durban, JAR

1995 - 1997
Václava Hollara, Praha

1993 - 1995
SPŠK Střední keramická škola, Bechyně

2016
- Zlatou medaili na 1. ročník mezinárodní výstavy technických novinek, patentů a vynálezů INVENT ARENA v Třinci.

2016
- Zlatou medaili, výjimečná ocenění od Moldavské republiky AGEPI (STATE AGENCY ON INTELLECTUAL PROPERTY ) na 1. ročník mezinárodní výstavy technických novinek, patentů a vynálezů INVENT ARENA v Třinci.
2016
- Speciální ocenění TESLA FEST mezinárodního festivalu inovací, znalostí a kreativity, konaný v červnu v Novém Sadu v Srbsku.
2014
- Zlatá medaile - 1. místo - z 8. mezinárodního veletrhu vynálezů IEIK v Kunshanu v Číně, (na veletrhu bylo představeno 249 projektů z 35 zemí) pro projekt, Multimediální Interaktivní Slabikář a Testy pro prevenci a možné odhalení počátečních problémů se psaním a čtením pro děti od 4 let

- Bronzová medaile - 3. místo – bronzová medaile, Cena Inovace roku 2014 pro projekt - Multimediální Interaktivní Slabikář a Testy pro prevenci a možné odhalení počátečních problémů se psaním a čtením pro děti od 4 let, Cena Inovace roku 2014 pro projekt “Multimediální Interaktivní Slabikář a Testy pro prevenci a možné odhalení počátečních problémů se psaním a čtením
pro děti od 4 let”

2003
Mezinárodní cena LVMH - Louis Vuitton - Moët Hennessey, Paříž, Francie


Díla zastoupena ve sbírce Narodní galerii v Praze,
v soukromých sbírkách České republice,
Německu, Holandsku, Anglii, Švýcarsku, Japonsku  
a v USA
Dokumentární film.
V rytmu Aleny Kupčíkové

režie: J.Černý, Česká Televize, 2010
https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10213330194-v-rytmu-aleny-kupcikove/
Kateriny Tučkové 
BEZELSTNĚ PROVOKATIVNÍ UMĚNÍ ALENY KUPČÍKOVÉ
Na české výtvarné scéně působí Alena Kupčíková už řadu let.
Její zrání probíhalo v 90. letech na Střední škola keramické v Bechyni a Střední umělecké škole Václava Hollara v Praze, posléze byla přijata na Akademii výtvarných umění. Než ji v roce 2010 ukončila doktorským titulem, absolvovala několik stáží – rok sbírala zkušenosti na Technikon Natal v Durbanu v Jihoafrické republice, později na École Nationale Supérieure des Beaux Art v Paříži.
V té době se vyprofilovala jako konceptuální umělkyně – základními tématy její tvorby bylo zkoumání překrývajících se oblastí umění a lidského kulturního a společenského života, základním prostředkem jejího vyjádření byla nová média.
Zabývala se záznamy různých akcí, které převáděla do hudebních partitur transformovaných posléze v digitální hudbu. Tak do partitury zaznamenala i pohyb osob sledovaných pomocí GPS, vlastní cesty nebo třeba i posun slunce po obloze. K takovým akcím vytvářela fotografické záznamy, videa, kresby a zápisy, které prezentovala v precizně koncipovaných instalacích.
I když se od této prvotní linie v současné době odchýlila, způsob vidění a nabyté zkušenosti bohatě zúročila v díle nacházejícím se na hranici umění, vědy a edukace: ve slabikáři a preventivním testu pro dyslektické děti. Multimediální zkušenost (a nepochybně i vlastní dys diagnóza) autorce umožnila propojit různé způsoby vnímání reality a vytvořit interaktivní knihu-program, která spojuje mluvené a psané slovo s vizuálními a hudebními záznamy. Slabikář Aleny Kupčíkové byl pak v roce 2014 dokonce ověnčen významnou cenou – na 8. mezinárodním veletrhu vynálezů IEIK 2014 v čínském Kunshanuzískal z celkového počtu 250 prezentovaných projektů z 35 zemí světa první místo.

Autorka na sebe však v posledních letech upozornila i svou volnou tvorbou. Od roku 2000 totiž rozpracovávala téma osobní fascinace ženským tělem, které fyzicky propojovala se svými uměleckými artefakty. Tak v cyklu nazvaném Chlupatice přenášela části těl svých přítelkyň do prostoru díla: vyžádala si od nich chloupky z ohanbí a ty pak lepila na papír do podoby subtilních kresebných reliéfů, jejich portrétů nebo aktů. S dárkyněmi také natáčela videa, ve kterých se zabývala otázkami intimity, soukromého, ženského, lidského.
Takový koncept (mezi lety 2002 a 2014 mnohokrát vystavovaný ve významných českých veřejných institucích) vzbudil pozornost a s ní i četnou kritiku. Ta zmiňovala nejčastěji obscénnost, bulvárnost nebo zákeřněji hlavně „ženskost“ děl. Kvůli prudérnosti publika čelila autorka také na nejedné z výstav invektivám, které vyvrcholily na mezinárodním podiu – když jí byla ve Francii udělena cena Louis-Vouitton Moët-Hennessey, zcenzurovala ji samotná manželka bývalého prezidenta, Bernadette Chirac, která Aleně Kupčíkové odmítla cenu předat.

Člověk by řekl, že od doby, kdy se tvrdilo, že žena je svým pohlavím limitována, uplynulo už dostatečné množství času. Že žena začala být přece jako umělkyně respektována už na konci 19. století. Že s postupující emancipací, jež byla potvrzená nástupem žen do výroby v době dvou světových válek, v 60. letech pak hnutím hippies a v 80. letech vystoupením žen-umělkyň, které jako prostředek uměleckého vyjádření dávaly všanc vlastní tělo, je pozice ženy zaobírající se vlastním, potažmo ženským tělem v umění akceptována a uznávána. Ale reakce publika dovedou stále překvapit. V současné době se diskuse posunula, avšak stále neuzavřela. V takových případech,
jako je ten Aleny Kupčíkové, otázky směřují k vysvětlení, nakolik je dané umění feminní nebo nakolik je feministické. U obou eventualit jde o zkoumání, které prizma kvality uměleckého díla přesouvá z roviny objektivního kritického zhodnocení do roviny pokleslého společenského tlachání.  

Mnoho ženských umělkyň by si však z toho tlachání dělalo těžkou hlavu. Kladlo by si otázku, proč se jejich tvorba musí stále znovu obhajovat, proč musí čelit podobným srovnávacím diskusím. Copak nad uměleckou tvorbou produkovanou muži někdo spekuluje, zda je moc nebo málo maskulinní? Alena Kupčíková se ale podobné diskuse nebojí a čelí jí bezelstně a přímočaře: jako umělkyně je oslněná fyzickou podstatou ženy, jejím tělem, jejími sociálními rolemi a funkcemi, a proto ji zkrátka musí podrobovat soustavnému výzkumu. Nemá přitom zapotřebí bojovat s mužským šovinismem ani mužům cokoliv dokazovat. Je to tak prosté, jako je prostá reklama na kofolu – „když ji miluješ, není co řešit.“ A tak Alena Kupčíková neřeší reptání ze strany nedůvěřivých, zobrazováním otevřené ženské sexuality zaskočených mužů, ale na druhou stranu ani nehledá podporu u žen oslovovaných magickou ženskou rolí v duchu knihy Ženy, které běhaly s vlky.
Alena Kupčíková se soustředí na klíčovou věc, kterou jsou její témata a umělecké výstupy.

Ve své zaťatosti tak cyklus Chlupatic v průběhu let rozvinula do dalších cyklů – na reliéfy z lepených chloupků navázala cyklem maleb jediným ženským chloupkem, který pak u každého díla instalovala jako relikvii. Nebo začala vytvářet reliéfy, v nichž chloupky od svých dárkyň zlatila, stříbřila a nakonec je osadila diamanty. Tento koncept také rozpracovala do podoby obrazových mozaik, v nichž jsou ženská těla sestavovaná z broušených křišťálových kamenů značky Preciosa zalitých posléze do epoxidové pryskyřice, aralditu a transluxu. Jakoby si portrétované ženy i materiál z jejich těl zasloužil speciální zacházení – zasazení do luxusu. Z toho opět vyplývá, že Alena Kupčíková ženy doslova adoruje a svůj obdiv k nim s vášní sobě vlastní dovádí až do extrémní podoby jakéhosi nábožného uctívání. Podstatné je také zmínit, že pro toto své privátní náboženství nachází stále nové, dříve neužité techniky.

Výstava Sex/m2, kterou doprovází tento katalog (zde), je prezentací všech autorčiných zmíněných cyklů sjednocených námětem ženy. Kromě nich zde Alena Kupčíková představuje i sérii smaltů z cyklu Kabaret ženy v jejím přirozeném světě. Smalty autorka vytváří teprve od roku 2012, kdy byla pozvána na ostravské sympozium SmaltArt a tuto dnes nepříliš využívanou techniku si osvojila.
Jakýmsi pomyslným vrcholem a zároveň nejaktuálnějším dílem, které se na výstavě objevuje, je obraz z cyklu Epopej. Z něj je prezentována zatím jen první hotová ukázka, která ale dobře vypovídá o náročnosti celého úkolu, který si autorka dala. Zamýšlí v bohaté skrumáži výjevů z historie i současné reality Česka představit etnika, která přešla přes naše území a zanechala tu stopu v podobě svého genofondu. Ten je v díle zastoupen zcela reálně – jak jinak, než chloupky z ohanbí dárců pocházejících z Francie, Švédska, Německa, Ruska, Maďarska ad. Její poslední práce tak navazuje nejen na vlastní koncept Chlupatic, ale vstupuje do dialogu také s národním diamantem v podobě Slovanské epopeje Alfonse Muchy nebo s konceptem nejrealističtějšího umění, jak jej chápal Yves Klein a umělecké uskupení Nouveaux Réalistes.

Závěrem zbývá konstatovat, že ve svém díle se Alena Kupčíková v posledních letech výrazně vyhranila – i když je její projev křehký a subtilní, je zároveň úderným příkladem osobitého uměleckého postoje, který se nenechá zviklat narážkami na přílišnou ženskost nebo cenzury hodnou vulgaritu. Její dosavadní dílo tvoří nejen výtvarně hodnotný celek, ale i důležitý příspěvek k dnešnímu chápání ženské sexuality a erotiky, a tak i ženské nezávislosti a svobody.

Studies:
2004 - 2010
Ph.D. - Doctorate Degree, the Academy of Fine Arts,
Prof. Milan Knížák, project - primer and tests for dyslexic children: www.dys.cz, Prague, Czech Republic

1997 - 2003
Master, Studied at Prof. Ales Vesely’s studio
monumental art at the Academy of Fine Arts (AVU), Prague, Czech Republic

2003
Ecole Nationale Supérieure des Beaux Arts, Paris, FR

2000
Technikon Natal, Durban, South Africa, JAR

1995 - 1997
Václav Hollar Secondary Art School, Prague, Czech Republic

1993 - 1995
Secondary ceramics school, Bechyne, Czech Republic
2016
- Gold medal/ 1st place  at 1st International exhibition of technical innovations, patents and inventions in Třinec for "The multimedial interactive Alphabet book and Tests for dyslexic children", Czech Republic
2016
- Gold medal/exceptional award from the Republic of Moldova, AGEPI (STATE AGENCY ON INTELLECTUAL PROPERTY) for "The multimedial interactive Alphabet book and Tests for dyslexic children"
2016
- Special award from TESLA FEST: International Festival of Innovation, Knowledge and Creativity held in Novi sad of the Republic of Serbia for "The multimedial interactive Alphabet book and Tests for dyslexic children", Serbia

2014
- The 8th International Exhibition of Inventions IEIK in Kunshan, 1st place, gold medal  for project Multimedia interactive Tests and Alphabet book for children from the age of 4 upwards to detect and prevent possible initial problems in reading and writing. (out of 35 countries with 249 projects), China

- Price for innovation 2014 of Czech Republic, 3rd place, bronze medal  for project Multimedia interactive Tests and Alphabet book for children from the age of 4 upwards to detect and prevent possible initial problems in reading and writing, Czech Republic

2003
International prize Louis Vuitton - Moët Hennessey,
Paris, France

Her work is represented at the Prague National Gallery
and private collections in the Czech Republic, Germany,
Nederland, England, Switzerland, Japan and the USA.
INGENUOUSLY PROVOCATIVE ART OF ALENA KUPČÍKOVÁ
Alena Kupčíková has been on the Czech art scene for many years. She was developing her style during the 90s while studying at Arts Secondary School Bechyně and at The Vaclav Hollar Secondary School of Fine Arts. Afterwards she was matriculated to Academy of Fine Arts in Prague, and before she graduated with her PhD in 2010, she undertook several internships at Teknikon Natal in Durban and at École Nationale Supérieure des Beaux Art in Paris.
She developed as a conceptual artist at that time – the basic theme of her work was the overlapping of art with human cultural and social life. Her essential means of expression was new media.
Initially she devoted her attention to recordings of various actions, which she then converted into music scores, which were later transformed to digital music. She noted down the movement of people monitored by GPS, her own patterns, and also the sun’s movements in the sky. From the recordings, she created photo records, videos, drawings and reports of these actions and presented them in precisely conceived installations.
Although she has deviated from this initial line, she has put all the previous experience and perceptions to good use in her work, which balances on the borders of art, science, and education. In creating a Multimedia Interactive Alphabet book and Tests to detect dyslexia and learning difficulties for children from the age of 4 upwards, she blurred the lines between art, philanthropy, and science.. The alphabet book and tests are inspired by her previous multimedia works and without a doubt her own experience with dyslexia, which enabled her to connect different ways of perceiving reality and to create an interactive book. The complete title of the programme “Multimedia Interactive Tests and Alphabet Book for Children From the Age of Four Upwards: To Detect and Prevent Possible Problems in Reading and Writing” combines spoken and written word with visual and musical recordings. In 2014 the Alphabet book programme was selected to win the significant price award out of 250 projects from 35 different countries and presented at 8th International Exhibition of Inventions in Kunshan. 
Over the past years the author has drawn additional attention to herself with her free artwork. Since the year 2000, she has been exploring her personal fascination with the female body through her artwork, and combining the two. She has transmitted parts of her girlfriend’s bodies to the artwork in the series entitled Hairy. For this series, she asked for their pubic hairs and glued them onto paper to form delicate drawing reliefs - their portraits or nudes. She also shot videos with the donors of the pubic hairs in which she addressed the issues of personal, female, and human intimacy.
This concept (exhibited many times in significant Czech instituion‘s from 2002 to 2014) attracted attention as well as numerous critics. They most frequently mention obscenity, tabloidiziation or more cynically, the „femininity“ of the work. Due to the ingrained prudishness of critics, the author has faced a plethora of negative criticism at her exhibitions. It all culminated on an international scale when she was simultaneously awarded the Louis-Vouitton Moët-Hennesy price and censored by former president’s wife herself Bernadetet Chirac, who then revoked the award.
One would think that plenty of time has passed since it was accepted that woman is limited by her gender, as women had already begun to be respected as artists by the end of the 19th century. Along with their growing emancipation and autonomy, confirmed by their role in factories at world wars’ time, by the hippie movement during the 1960s, and by the performances of female artists who used their own bodies as a means of artistic expression during 1980s – it seemed that female exploration of her own gender through art had begun to be excepted and respected. Reactions of the audience are still mixed, though; with, questions that are aimed to split hairs as to what extent is the artwork feminine and to what extent it is feministic. For both paradigms it is about exploration which moves the viewer’s perspective of  the quality of artwork from the level of objective critical evaluation to the level of depraved social chitchat.
Many female artists would worry about this causerie. They would wonder why they still have to defend their own work and why they have to face these comparative discussions. It begs the question if anybody speculates about artwork produced by men and discuss if it is too masculine, or adversely, not masculine enough? Alena Kupčíková is not afraid of such discussions and faces the criticism ingenuously with straightforward explanations. As an artist she is dazed by the physical substance of woman, her body, her social roles, and functions and that’s why she constantly investigates them. She doesn’t feel the need to burden herself with male chauvinism or prove anything to them. It’s as simple as an advertisement for Kofola: if you love her there is nothing to worry about; So Alena Kupčíková is not concerned about grumbling from mistrustful people or startling men by showing open female sexuality. Neither does she seek support from the women touched by the magic of the female role in the spirit of the book “Women Who Run With the Wolves.” Alena Kupčíková focuses on the key matters, which are her themes and artistic outputs.
Within her determination, she refined the project Hairy over the years and created subsequent pieces in which she painted with a single female hair, then installed the hair as an insert in the pieces. She began to create reliefs with her donors‘ hairs which were gilded, silvered, and eventually encrusted with diamonds. She elaborated this concept into pictorial mosaics in which female bodies are assembled from cut crystal stones of Preciosa brand and then embedded into epoxy, araldit and translux; As if women and material from their bodies deserve special treatment – to be exalted and set into luxury. It boils down to the fact that Alena Kupčíková literally adores women and brings her admiration and passion to the extreme form of some kind of religious worship. Through her intense passion and exploration of the beauty and power of women, she continuously innovates and finds new, never before used techniques.  It is an understatment to say that Alena is at the forefront of the avant guarde movement of female exploration and advocation through art.

Exhibition Sex/m2, which is accompanied by this catalogue (here), is a presentation of all of the above mentioned author’s works with the united theme of WOMAN. Along with this, Alena Kupčíková also presents a series of enamels from the series “Cabaret of woman in her natural environment.” The author has only been doing enamels since 2012, after she was invited to Ostrava’s symposium SmaltArt and had the opportunity to learn this rare technique.
In a notional peak, as well as most recent artwork, on exhibit at the exhibition, is the recent piece from the Czechoslovak Epic series. This is the first and only piece presented from this new series, predicative of the immense artistic and historical challenge that the artist has undertaken. In rich historical scenes from Czechoslovakia (as the author was born in this country and spent her childhood and part of her adolescence there) she intends to introduce ethnicities which passed through our area and left a trail in the form of their gene pool. That gene pool is represented realistically in the artwork, naturally,  by the pubic hairs of donors from France, Sweden, Germany, Russia, Hungary etc. Her last work not only continues her own concept of Hairy but she also enters a dialogue with national treasure of the Slavic Epic by Alfons Mucha or with concept of the most real art as Yves Klein and artgroup Nouveaux Réalistes understood it.
The reader holding this catalogue won’t find many demonstrations of Czechoslovak Epic on the following pages as this series is still undergoing the process of formation. I believe he or she will hear about it soon in the media and will be able to see the overall form latest at author’s next exhibition.

It remains to mention that Alena Kupčíková crystallized within her artwork over the past years – even though her expression is fragile and subtle it is also striking example of distinctive artistic attitude which cannot be discouraged by allusions of excessive feminity or profanity worth censorship. Her artwork, until now, represents not only artistically valuable work and thought, but also an important contribution to today’s understanding of female sexuality and eroticism and thus women’s independence and freedom.

Kateřina Tučková 201
Back to Top